středa 14. listopadu 2012

Zápisníček: Ian McEwan - Pokání


Autor: Ian McEwan    
Název: Pokání 
Nakladatelství: Odeon 
Počet stran: 328
Rok vydání: 2008 

Anotace: Je to jen svědomí, co nutí člověka stále znovu a znovu zpytovat duši, anebo existuje cosi mnohem hlubšího, kam obyčejný smrtelník nedosáhne, ale o čem jen tuší, že číhá vyrazit každým okamžikem do útoku? Ve svém doposud posledním románu Pokání dovedl Ian McEwan tuto myšlenku k dokonalosti. Třináctiletá Briony odvíjí svůj život v jistých představách, které ji mají neomylně dovést ke konkrétnímu, jasně vytyčenému cíli. Těmto snům přizpůsobuje vše, co přizpůsobit lze. Co nelze, tomu je třeba dopomoci. S fanatickou úporností pubescenta a fantazií, rozvinutou až do krajnosti, dohání protagonisty své soukromé hry na život k tragédii, za kterou by měla činit po zbytek života pokání. McEwan spřádá jednotlivé nitky osudů, jež v závěru splynou v jediný, silný a hluboce pravdivý obraz uplynulého století. Autor nabízí možnosti a klade otázky, na něž je těžké jednoznačně odpovědět. Ale ani on neposkytuje jednoznačné odpovědi, a tak je na čtenáři, aby se rozhodl, po které cestě se vydá - společně s Briony, s jejími spolupachateli, anebo s obětí? Jednoznačný není ani katarzní závěr, stejně jako není černý anebo bílý život kohokoliv z nás. Příběh pokání, jenž se na první pohled vztahuje k Briony, se náhle dotýká každého, i když se současně každý v tom kterém smyslu může ztotožnit s obětí. Nenápadně, avšak s rafinovaností mistra svého oboru, jako zdánlivé vedlejší téma se knihou prolíná - zřetelněji než v kterémkoli McEwanově díle předchozím - motiv psaní, chcete-li spisovatelství a jeho smyslu, jako by autor cítil stále naléhavější nutkání popsat a zdůvodnit především sám sebe a svoji touhu propojit život skutečný se životem svých literárních postav. Autor v tomto díle jednoznačně dosáhl svého vrcholu, alespoň co se týče asociačního spektra možných osudů člověka, jež nám nabízí s elegantní noblesou a odzbrojující bravurou.

Má kamarádka, ještě v dobách naší společné středoškolské docházky, Pokání zbožňovala a myslím, že díky ní jsem vzala tenhle neuvěřitelně silný příběh do povědomí, ovšem ještě nějakou dobu se v mém hledáčku neobjevil, až teď, po asi třech až čtyřech letech. Přesto mi delší dobu trvalo, než jsem dokázala něco o knize napsat, protože podobně psychologicky laděné knihy je těžké hodnotit. Přesto jsem ji chtěla představit a doporučit dále.

Také bych ráda upozornila, že článek obsahuje menší spoilery k průběhu děje.


Jak dokáže shoda nešťastných náhod a domněnek, či jen příliš bujná fantazie a kapka naivity změnit lidský život? Umožňuje čas lidem tu královskou volbu nechat se vykoupit? Říká se, že fantazie nemůže ublížit, ale je to vždy skutečně tak?

Co mě na knize zaujalo bylo rozdělení děje na tři části. V první, odehrávající se jednoho dusného letního dne v roce 1935, se setkáváme s hlavní hrdinkou Briony, třináctiletou dívkou, která se chce stát spisovatelkou. Je svědkem několika, řekla bych, výměn názorů nebo pocitů mezi její starší sestrou Cecilií a zahradníkem Robbiem (který je podporovaný otcem těchto dvou sester), jež si nesprávně vyloží a na Robbieho si začne dávat pozor. Obviní jej ze zločinu a tím Robbieho a Cecilii rozdělí, zanechá oba zmatené a nešťastné.

(zdroj)
Druhá část je vyprávěna z pohledu Robbieho a vlivem prostředí se zdá nejakčnější. Místo na lékařskou fakultu, jak si plánoval, se dostal do vězení a později válečného konfliktu. Ve třetí části se znovu setkáváme s Briony, s jejím dospíváním v mladou ženu a jejím uvědomováním si, jak strašnou chybu udělala. Nabízí se nám pohled na její možné rozhřešení, její rozhodnutí být ošetřovatelkou, aby tak učinila alespoň částečně své pokání, uvědomuje si důsledky svých činů, za něž si vinu v sobě ponese až do konce života.

Myslím si, že příběh je velmi dobře propracovaný, vykonstruovaná zápletka je věrohodná a síla příběhu souvisí s tím, jak se McEwan dokázal dostat do hlavy všem zúčastněným, včetně čtenáře. Psychologicky bravurní kniha, která ze mě vyždímala všechny emoce. Každá z postav má trochu odlišný pohled na svět a setkáme se tedy v průběhu děje s vhledy různých osobností.

Můžu říct, že kniha ve mně zanechala své stopy a je mi jasné, že po ní určitě ještě někdy sáhnu. Autorův styl psaní, úsporně vedené věty, které ale zároveň řeknou vše, co potřebujete vědět, jeho schopnost vtáhnout vás do děje, dělá z této knihy opravdu pozoruhodný příběh, který by rozhodně neměl nikomu uniknout.

Dávám plný počet bodů. Mimochodem, kniha má i své filmové zpracování, které se dočkalo velmi příznivého ohlasu a taktéž stojí za vidění.


1 komentář:

  1. zůčastni se u mě giveaway o termohrnek podle vlastního výběru!:)

    OdpovědětVymazat

Každý komentář čtu a moc potěší! Díky, že se mnou sdílíte svůj názor. :)