sobota 31. srpna 2013

D. Glattauer: Dobrý proti severáku

Autor: Daniel Glattauer
Název: Dobrý proti severáku
Nakladatelství: Host
Počet stran: 256
Rok vydání: 2010

S románem v dopisech, či epistolárním románem, jak se také nazývá, jste se mnozí jistě již setkali. Epistolární román, forma písemné rozpravy mezi dvěma lidmi, zažil největší rozkvět v době osvícenství (18. století). V Dobrém proti severáku se projevuje moderní druh dopisování, tedy výměnou e-mailů, předkládá nám tak situaci, kdy se naprosto neznámí lidé dostávají do velmi zajímavých konfliktů.

Emmi a Leo jsou dva lidé, které svede dohromady víceméně náhodná situace. Jeden překlep v příjemci mailu se jim stane osudným a okouzleni příležitostí pomalu se oťukávat s naprosto neznámým člověkem, s nímž se zřejmě nikdy nepotkají, si začnou dopisovat. O všem a zároveň o ničem, to je ta přesná vazba, která je zmíněná jedním z hrdinů románu. Ta důležitá fakta, ta, která nás mají identifikovat (jako je věk, stav, vzhled, bydliště, ...) si sdělují víceméně opatrně, jako by na nich nezáleželo. A ono vlastně ani nezáleží.

Jejich psaní jim ale začíná přerůstat přes hlavu. Uvědomují si, že by se možná mohli vidět, jenže na druhou stranu riskují ztrátu toho křehkého pouta, které stojí právě na jejich vlastní představivosti.

Přiznám se, že s formou románu, psaného v dopisech, moc zkušeností nemám, ohledně zmíněných děl z 18. století už vůbec ne. Nejblíže se z kousků, jež jsem přečetla, tomuto útvaru blíží snad jen série #Boy Next Door od Meg Cabot. Proto mě i tento román zaujal. Lze pomocí moderních technologií, jako jsou třeba zmíněné e-maily, vyprávět příběh?

Pokus Daniela Glattauera (narozen v r. 1960 ve Vídni) o takový druh vyprávění se vydařil, román se stal bestsellerem, byl přeložen do více než pětatřiceti jazyků a rovněž nominován na Německou knižní cenu.

Dobrý proti severáku je dle mého nádherný příklad toho, jakou sílu může mít čistá konverzace bez toho, aby nás něco určovalo či limitovalo. Vkladem mohou být jen vlastní myšlenky a skryté touhy. Určitě stojí za to se po tomto románu poohlédnout. Už jen kvůli tomu, abychom zjistili, že na formě předání zase tolik nezáleží a stále nás má kdo překvapovat. Ani s člověkem, kterého známe i neznáme zároveň bychom si neměli zahrávat.
To, co začalo humorně a s jistou nadsázkou, s lehkostí a určitou nadějí pokračuje, až se dostáváme spolu s hrdiny k překvapivému konci.

Hodnotím 4/5 hvězdičkami.

Kniha má i pokračování s názvem Každá sedmá vlna (které si ale rozhodně negooglete, pokud jste již první díl nepřečetli). Myslím ale, že Dobrý proti severáku dokáže stát i samostatně.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář čtu a moc potěší! Díky, že se mnou sdílíte svůj názor. :)